Zajímavosti

Radnice v Pardubicích

historie a rekonstrukce

Ve středověku mívala vlastní radnici obvykle jen královská města se značným hospodářským a politickým vlivem. Až do přelomu 15. a 16. století takovým městem Pardubice rozhodně nebyly a předpokládá se tedy, že neměly ani zvláštní radní dům. Obrat nastal až v roce 1491, kdy poměrně malé a zadlužené pardubické panství zakoupil bohatý moravský velmož Vilém z Pernštejna. Pardubice se postupně staly centrem širokého regionu, což se záhy projevilo v celé řadě proměn včetně změny vnějšího vzhledu města. Součástí snahy o budování reprezentačního rezidenčního města se stalo i zřízení radnice. Nejstarší prokazatelně doloženou pardubickou radnicí byl dům čp. 6 na rohu náměstí a Pernštýnské ulice.

O nejstarší podobě radnice není mnoho známo. Byla včleněna jako dominantní prvek do náměstí v souvislosti s rozsáhlou renesanční přestavbou města po velkém požáru roku 1538. Tato radnice spolu s většinou města vyhořela při vpádu švédských vojsk roku 1645, ale byla ve skromnější podobě obnovena a sloužila potřebám městské rady až do sklonku 50. let 18. století. Protože v té době již stará radnice přestávala dostačovat potřebám města, začali se radní zajímat o lépe situovaný dům U bílého beránka (později dům čp. 1) uprostřed náměstí. Při přestavbě domu v letech 1772-1776 byla stavitelem Fr. Jedličkou sjednocena úroveň oken a posléze průčelí získalo působivou barokní fasádu. Ale i tento dům v průběhu reforem rakouského státního aparátu za vlády Marie Terezie a poté Josefa II. přestával postupně postačovat potřebám rostoucího úřednictva. V roce 1892 předstoupila městská rada před obecní zastupitelstvo s návrhem na zbourání obecních domů čp. 1, 115, 118 a 119 a postavení nové radnice. Ve vypsaném konkursu na zhotovení plánů nové radnice zvítězil architekt Jan Vejrych z Prahy. V říjnu 1892 bylo zahájeno bourání starých domů a do konce roku 1893 měla nová radnice již střechu.

Budova nové radnice byla postavena v neorenesančním slohu Její dominantou jsou dvě věže, které rozdělují stavbu v průčelí na tři části. Trupy věží nad střechou jsou zdobeny na každé straně dvojicemi reliéfů. Mezi věžemi nad druhým poschodím vystupuje štít, v jehož prostředním poli je umístěn městský znak. Na vrcholu tohoto štítu je měděná tepaná socha rytíře - strážce města. Průčelí radnice je ozdobeno mezi středními okny druhého patra freskami od K.L. Klusáčka, představujícími alegorie občanských ctností (například stařec, který šlape nohama řády a vyznamenání a k prsům hrdě tiskne žebráckou hůl a mošnu, zobrazuje nezištnost...). Nad okny prvního poschodí je osm medailonů hlav českých panovníků. Ostatní plochy čelní zdi zdobí sgrafito. Sgrafita na zadním průčelí radnice zhotovil dle kartonů Mikoláše Alše malíř Rašek. Zvláštní ozdobou radnice se stala zasedací síň zastupitelstva (dnes "slavnostní historický sál") s krásným kazetovým stropem.

V průběhu let se městský úřad dále rozrůstal, takže dnes obývá nejen celou radnici, ale i části sousedních domů.

První opravy radnice byly provedeny již v létě roku 1924 malířem J. Köhlerem, který opravil sgrafita, opravy probíhaly průběžně i v dalších desetiletích. Budova byla modernizována a vybavena sociálním zařízením.

K rozsáhlé rekonstrukci se přistoupilo v roce 1993 podle návrhu architekta Jana Třeštíka. Po výběrovém řízení byla svěřena firmě První pardubická stavební, s.r.o. První etapa proběhla v roce 1993, kdy byl nově upraven hudební sál, zpřístupněný přes nové foyer hlavním vchodem do budovy a doplněn šatnovým prostorem. Při západní straně sálu bylo vybudováno nové schodiště. Na nově vybudované foyer navazuje terasa se schodištěm do zahrady vnitrobloku. Počátkem roku 1994 byly ve druhé etapě zřízeny dva výtahy, umožňující bezbariérový přístup do budovy radnice, a rekonstruována sociální zařízení. Třetí etapa rekonstrukčních prací byla ukončena začátkem září 1994 V této etapě došlo k rekonstrukci střechy včetně opravy krovů, fasády vnitřního bloku a dvoru radnice.

Poslední fáze rekonstrukce byla dokončena letos v květnu. Náročné práce na rekonstrukci fasády objektu se dobře zhostila firma VESTAP Pardubice s.r.o., která byla generálním dodavatelem.

Z technologického hlediska byl nejprve proveden ostřik horkou vodou WAP, dále odstraněny zbytky disperzních nátěrů, v ploše mechanicky, u plastických částí fasády, aby nedošlo k jejich poškození, s použitím odstraňovače Keim - Dispersionsentferner. Dále bylo provedeno přeštukování (částečně s využitím materiálu KEIM-Spachtel). Poté byl nanesen dvojnásobný nátěr KEIM-Granital a provedena hydrofobizace říms materiálem KEIM Silangrund.

Náročné restaurátorské práce provedl akademický sochař Martin Pokorný a na freskových malbách akademická malířka Hana Vítová.

Zpracováno s využitím publikace Pardubická radnice (vydání 1., 1994)

Fakta

Objekt: Radnice v Pardubicích
Investor: město Pardubice
Architekt: Jan Třeštík
Realizační firma: VESTAP Pardubice s.r.o.
Použité materiály: silikátové barvy a materiály pro restaurování KEIMFARBEN